Obracím se na Vás s několika dotazy, které se týkají uzpůsobení podmínek k maturitní zkoušce:
1. Je v pořádku, že součástí podkladů pro doporučení k uzpůsobení podmínek u maturitní zkoušky (jedná se o součást dotazníku, který posílá SPC/PPP škole k vyplnění a slouží jako podklad pro vystavení doporučení) je u některých studentů i část týkající se náplně profilové části maturitní zkoušky a u jiných nikoli? Není to znevýhodňující a žalovatelné?
2. Cermat požaduje nově v souladu s novelou vyhlášky (dle informace z poradny) jako součást dotazníku (který vyplňují školy a posílají do poradny před vyšetřením studenta a následným vydáním doporučení k uzpůsobení podmínek k maturitní zkoušce) informace o náplni profilové části maturitní zkoušky. Vzhledem k faktu, že studenti mají podat přihlášku k maturitní zkoušce nejdéle k 1. prosinci (tzn. mohou se až do tohoto data rozhodovat, z jakých předmětů budou maturovat), není možné, aby poradna stihla vystavit doporučení ke stejnému datu, tj. k 1. prosinci, pokud má brát podklady ze školy jako relevantní pro doporučení k maturitní zkoušce. Pravidelně se stává, že 2‒3 žáci přihlášku odevzdají skutečně až v posledním možném termínu.
3. Je možné, aby studenti maturitního ročníku dostali pozvání k vyšetření do poradny kvůli doporučení k uzpůsobení podmínek k maturitní zkoušce poprvé až v maturitním ročníku, i když do té doby vyšetřeni nebyli a žádná podpůrná opatření během studia nevyužívali?
4. Stále více se objevuje v doporučeních z PPP podmínka, že didaktický test (nebo písemnou práci) píše žák sám v učebně, ačkoliv během běžného studia vždy psal veškeré testy a práce s ostatními žáky a nikdy ne sám (pouze s navýšením času) ‒ může škola tuto část doporučení rozporovat, nebo je doporučení z jiné organizace „nadřazené“ tomu, co je ve škole u tohoto žáka obvyklé?
Ad 1.
Je pravda, že formulář doporučení ŠPZ k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky, jež je Přílohou č. 3a k vyhlášce č. 177/2009 Sb., zahrnuje i oddíly věnované písemné práci a ústní zkoušce profilové části MZ. Podstatné však je, aby doporučení ŠPZ zahrnovalo všechna potřebná uzpůsobení, přičemž současně platí (viz § 20 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb.): Uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky se přiměřeně uplatní i pro uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky. Pokud tedy k profilové části MZ žádné další uzpůsobení potřebné není, ŠPZ v této části formuláře nic nevyplňuje (ev. ještě jednou shrne potřebná uzpůsobení uvedená již v předchozích částech formuláře).
Ad 2.
Příslušný formulář doporučení ŠPZ k uzpůsobení podmínek MZ obsahuje i oddíl věnovaný profilové části MZ. Není proto překvapivé, že ŠPZ školu žádají i o tento typ informací. Předpokládáme, že škola má k dispozici informace o náplni profilové části MZ ke všem předmětům v písemné podobě, a tedy považujeme za vhodné řešení, aby škola (u ještě nerozhodnutých žáků) poskytla takový přehled ŠPZ formou přílohy. A protože žák asi nezvažuje příliš mnoho variant pro svůj výběr profilových předmětů, může se ŠPZ ve svém doporučení vyjádřit k potřebným uzpůsobením u žákem aktuálně zvažovaných předmětů, byť si pak zvolí zřejmě jen jeden z nich. Navíc tato doporučení se ani nemusí mezi zvažovanými předměty lišit.
Ad 3.
Ano takové případy mohou nastat, pakliže se u žáka nějaké speciální vzdělávací potřeby nově rozvinuly či zvýraznily. Případně by se také mohlo jednat o žáky, kteří sice dosud svá znevýhodnění kompenzovat zvládali, avšak protože maturitní zkoušky jsou přeci jen odlišnou a závažnější zkouškovou situací, obrátí se na ŠPZ, aby jejich vzdělávací potřeby ve vztahu k MZ posoudilo. Diagnostika žákových SVP a následného vystavování doporučení k uzpůsobení podmínek MZ je pro ŠPZ časově náročnou záležitostí a ŠPZ ho nepochybně žákovi vystaví pouze tehdy, když je to zapotřebí.
Ad 4.
Právně to patrně takto přesně ošetřeno není, protože se počítá se vzájemnou součinností školy a ŠPZ (i žáka). Pokud již ŠPZ takové doporučení vystavilo, může se na něj škola s příslušným podnětem/dotazem obrátit a ŠPZ samozřejmě může (po dohodě s žákem) příslušné uzpůsobení ještě upravit. Žák také nemusí všechna doporučení ŠPZ reálně využít – například se rozhodne, že nebude pracovat v samostatné učebně, nýbrž společně s dalšími žáky se stejným navýšením časového limitu (pokud je jich ve škole více), případně bez navýšení časového limitu, tj. ve skupině „běžných žáků“. V tom případě je vhodné, aby to měla škola doložené, tj. aby si to (těsně) před vlastním zahájením příslušné zkoušky (tj. když už se žák musí definitivně rozhodnout) nechala od žáka podepsat.
