Organizace výuky při vytváření skupin žáků z různých ročníků je popsána v dokumentu MŠMT „Odůvodněné případy pro upevňování a rozvíjení výuky v Cizím jazyce od 1. září 2013“.

Jako příklady organizačního zajištění z tohoto dokumentu citujeme:

A. Výuka pro žáky upevňující a rozvíjející výuku v Cizím jazyce:
1) Ve velkých školách mohou být žáci zařazeni do skupin vzniklých z žáků paralelních tříd.
2) Žáci mohou být zařazeni do skupiny vzniklé z žáků z rozdílných ročníků – podobný model jako na málotřídních školách.
3) Žáci mohou být zařazeni do třídy nižších ročníků nebo paralelní třídy, kde se vyučuje Cizí jazyk.
4) Žáci mohou zůstat ve skupině, kde se vyučuje Další cizí jazyk, pokud učitel vyučuje oba jazyky.

B. Výuka Dalšího cizího jazyka:
1) Ve velkých školách žáci mohou být zařazeni do skupin vzniklých z žáků paralelních tříd.
2) Zejména ve školách s jednou třídou v ročníku může učitel vyučovat ve třídě žáky, kteří pokračují v Dalším cizím jazyce, společně s těmi, kteří budou s Dalším cizím jazykem začínat (v případě, že se ve škole vyučoval Další cizí jazyk dříve než v 8. ročníku). Dělit takovou skupinu je nutné v případě, přesáhne-li počet žáků 24.
3) Učitel může vyučovat ve skupině současně žáky z různých ročníků, kteří začínají s Dalším cizím jazykem:
• pokud mají stejnou časovou dotaci, musí výuka probíhat podle jednoho učebního plánu: např. v 1. skupině budou žáci 8. ročníku, kteří s Dalším cizím jazykem začínají, mají 3 hodiny v modelu 3 + 3 a ve 2. skupině budou žáci 7. ročníku, také budou mít 3 hodiny v modelu 3 + 3 + X (tito žáci budou mít splněný učební plán už v 8. ročníku, hodinová dotace v 9. ročníku je na zvážení školy),
• pokud mají rozdílnou časovou dotaci, musí výuka probíhat podle rozdílných učebních plánů.

C. Znázornění možností:

Ředitelé škol mohou vytvářet skupiny

a) z paralelních tříd
• Cizí jazyk
• Další cizí jazyk
• Cizí jazyk + Další cizí jazyk

b) z různých ročníků
• Cizí jazyk – více úrovní
• Další cizí jazyk
– jedna úroveň
– více úrovní
• Cizí jazyk + Další cizí jazyk

Z uvedeného plyne, že neexistují prakticky žádná administrativní omezení škol ve vytváření skupin žáků při jazykové výuce. Hlavním hlediskem je tedy zajištění jazykové výuky tak, aby při ní docházelo k rozvoji jazykových znalostí a dovedností všech žáků, kteří se výuky účastní a aby taková výuka byla pro školu i žáky organizačně zvládnutelná.