Mám dotaz ohledně výuky tělesné výchovy na osmiletém gymnáziu. Jedná se mi o klasifikaci výuky plavání na osmiletém gymnáziu. V prvním pololetí tohoto školního roku mělo naše dítě pouze výuku plavání ( jedná se o primu ). Studenti byli hodnoceni v jeden den za skok do vody ( šipka ), plavání stylu prsa, plavání stylu znak a rychlost. Závěr od vyučujícího je v našem případě takový, že naše dítě plave hezky, ale pomalu a bude klasifikováno známkou chvalitebně. Vyučující se „opírá“ o jakési tabulky. Můj dotaz zní, zda tabulky, o kterých nic bližšího nevím, jsou určité standardy podpořené MŠMT.

Váš dotaz míří na samotnou podstatu způsobu hodnocení v tělesné výchově. Pokusíme se popsat některé aspekty, které v sobě dotaz skrývá.

1. To, že škola zařazuje plavání jako soustředěnou výuku v průběhu jednoho pololetí, je v její kompetenci. Dokonce v tom vidíme určitou výhodu, protože taková výuka může vést k výraznějšímu zlepšení plaveckých dovedností žáků. Navíc je plavání zdravotně a kompenzačně vhodná pohybová činnost.

2. Co se týká klasifikace v tělesné výchově, měla by obecně vycházet z hodnocení osobního zlepšení výkonu žáka (tj. brát v úvahu především předchozí a následný osobní výkon). V tomto případě to znamená, že správné by bylo, kdyby učitel změřil výkony žáků (rychlost plavání na konkrétní trati a konkrétním stylem) na počátku výuky, případně kontrolně v průběhu výuky (ve čtvrtletí) a na konci výuky (v pololetí) a porovnával, zda se žák v průběhu výuky zlepšil, dosáhl lepšího výkonu než v předchozím měření. To je pro žáka i největší motiv.

3. Hodnocení podle „tabulky“ je problematické. Neexistuje oficiální tabulka s plaveckými výkony schválená ministerstvem školství a ani se o takové tabulce (z dále uváděných důvodů) neuvažuje. Stejné je to i v dalších pohybových činnostech v tělesné výchově.

4. Pokud učitel hodnotí podle tabulky výkonů, pak ji převzal z jiných zdrojů, nebo si ji za určitou dobu výuky (na základě dlouhodobého sledování a měření výkonů žáků na své škole) sestavil. V každém případě taková tabulka nemůže zohlednit individuální předpoklady a možnosti jednotlivých žáků – jejich tělesné proporce (somatotyp), dědičné dispozice (předpoklady pro rychlostně silové a vytrvalostní výkony), aktuální zdravotní stav v průběhu období atd. Porovnává se tedy konkrétní výkon žáka s určitou škálou výkonů a předem se počítá s tím, že ten, kdo dosáhne horší výkon, bude i hůře hodnocen. A to bez ohledu na to, jaké má (měl) k dosažení výkonu předpoklady a podmínky.
Možné by bylo využít tabulku výkonů v případě, že by obsahovala údaje o výkonech žáků daného věku na začátku půlroční výuky plavání a pak na závěr této výuky a učitel by tak měl k dispozici hodnoty, o které se žáci (na různých úrovních výkonů) za půl roku v průměru zlepšují. Pak by mohl zadat žákům hned na začátku výuky plavání konkrétní hodnotící kritérium (např. „kdo svůj výkon za půl roku zlepší o 4 s, budete hodnoceni známkou výborně, kdo se zlepší o 2 až 3 s, bude hodnocen známkou chvalitebně, atd.“). Pro žáky je takové hodnocení motivační, protože mají jasný cíl a porovnávají se sami se sebou!

5. Pokud tedy byli žáci porovnávání s absolutními výkony, nepovažujeme takové hodnocení za vhodné, protože může vést ke ztrátě jejich motivace a zájmu o sportovní a pohybové činnosti.