ZUŠ jsou nedílnou součástí vzdělávacího systému ČR a podobně jako u jiných typů škol, je i u ZUŠ nutné zavést strukturu nových kurikulárních dokumentů odpovídajících zásadám vnitřní strukturalizace výuky pro možnost maximální liberalizace vzdělávacího procesu, autonomie, specializace a profilace jednotlivých škol.
V současné době se školy potýkají s obtížným plněním nereálně nastavených učebních plánů, především v HO a LDO. Tyto plány neumožňují v HO časově rozvrhnout souborovou a komorní hru a způsobují nevariabilitu možnosti výuky hudební nauky. Tato výuka je v mnoha ohledech příliš teoretická a bez vazby na praktické využití. Neexistují učební dokumenty pro některé předměty. Chybí podpora učitelské veřejnosti v dostatečné flexibilitě ve vnímání nových uměleckých disciplín a stále přetrvává zkreslené hodnocení významu a smyslu uměleckých soutěží. Realizací projektu by měla být podpořena liberalizace vzdělávacího procesu v základních uměleckých školách tak, aby byla maximálně posílena role učitele, jako hlavního nositele potřebných změn ve škole, a byly tak vytvořeny podmínky pro vhodné pedagogické prostředí, které tyto změny umožní.
Obsahem projektu je zajistit podporu pro vybrané základní umělecké školy při zavádění nového kurikula do praxe. Získané zkušenosti budou následně aplikovatelné na celou síť základního uměleckého školství v ČR. Projekt umožnil dopracování dokumentu RVP ZUV včetně Manuálu pro tvorbu ŠVP. Poskytl přehled o možnostech škol přijmout nové kurikulum, zajistil jim metodické příklady způsobů realizace nového kurikula v praxi a připravil proškolené lektory pro tvorbu ŠVP v jednotlivých krajích ČR.
Cíle, jichž mělo být v rámci projektu dosaženo, jsou následující:
• Ověřit tvorbu ŠVP podle pilotní verze RVP ZUV a vytvořit metodické příspěvky podporující tvorbu ŠVP a modernizaci výuky.
• Dopracovat kurikulární dokument (RVP ZUV) a vytvořit Manuál pro tvorbu školního vzdělávacího programu.
• Proškolit lektory tvorby školních vzdělávacích programů.

Můžete mi,prosím, jen tak pro zajímavost napsat jak se školy staly pilotními? To se samy přihlásily, nebo byly vybrány na základě dosavadní práce?
Do projektu bylo zapojeno celkem 39 pilotních škol ze všech krajů ČR (to je cca 1000 pedagogických pracovníků). Ze zapojených škol, které tvoří cílovou skupinu, vzejde 39 možných koordinátorů tvorby ŠVP. Dále se pak proškolilo 36 lektorů tvorby ŠVP (dva lektoři pro každý kraj, čtyři členové realizačního týmu a čtyři zástupci z řad ÚUR ZUŠ ČR).
Klíčem k výběru pilotních škol bylo několik kritérií. Zastoupení škol velkých, malých, všeoborových, jednooborových, zřizovaných obcí, krajem, školy církevní, soukromé, školy řízené ředitelem, který je hudebník, výtvarník, tanečník, dramatik atd. Dalším kritériem bylo doporučení od AZUŠ ČR, zástupců zřizovatelů z jednotlivých krajů, MŠMT ČR, UUR ZUŠ ČR, ČŠI a realizačního týmu projetu, který již přes rok v té době spolupracoval s partnerskými školami. Při dodržení tohoto obsazení byly vybrány cca 3 školy z každého kraje, jako budoucí „ostrůvky“ relevantních informací a podpory pro daný kraj.
Vzájemná spolupráce s partnerskými školami fungovala již dříve. Tyto školy se v rámci resortního projektu MŠMT ČR zaměřeného na tvorbu pracovní verze RVP ZUV účastnily připomínkování tohoto dokumentu a ověřovaly možnost tvorby ŠVP podle něj. Motivací pro ně byla možnost účastnit se tvorby dokumentu s celorepublikovou platností, zužitkovat přitom své zkušenosti z praxe a mít tak rozhodující podíl při utváření podoby uměleckého vzdělávání v základních uměleckých školách v České republice. Ojedinělostí v rámci reformy ve školství byl způsob vytváření samotného dokumentu RVP ZUV. Byl od začátku vytvářen výhradně „zespoda“, tedy ve spolupráci se samotnými učiteli ZUŠ.
Pilotní školy jsou vnitřně rozčleněny na školy komplexní, odborné a debutantní. Školy komplexní budou zpracovávat celkový dokument ŠVP. Školy odborné se budou specializovat na konkrétní problematiku uměleckých oborů, metodiky výuky, spec. zaměření a podobně. Školy debutantní budou nově vybrané školy, které se partnerské, ani jiné spolupráce doposud nezúčastnily, a na kterých se bude ověřovat chování většiny škol, které zahájí tvorbu ŠVP v roce 2010. Většinou tyto školy nahrazují v daném kraji ty, které se nechtěly pilotování účastnit nebo ty, které na základě zhodnocení dosavadní spolupráce a předložených materiálů nebyly vybrány. S těmito školami je nadále spolupracováno jako s partnerskými a je jim poskytnut veškerý dostupný informační servis.

A je to spíš rozhodnutí ředitele či ředitelky školy, že se do projektu pilotních škol zapojí nebo s tím musí souhlasit i všichni učitelé – přeci jen pilotní ŠVP vytváří spíš oni.

Na začátku projektu to bylo většinou rozhodnutí především ředitelů. Postupně se ale aktivita přenesla na učitele a dnes je jasné, že ti, kteří se aktivně zapojili do tvorby RVP ZUV a následně i do svých ŠVP, jsou dnes ve velké informační i časové výhodě. Důležitý je i fakt, že tyto školy budou moci začít uplatňovat své školní kurikulum dříve, než bude všem školám dána povinnost zahájit výuku podle vlastních školních vzdělávacích programů v roce 2012.

A jsou za to nějakým způsobem učitelé i ředitel ohodnoceni nebo je to jako v případě ostatních škol, které už nejsou pilotní, a učitelé můžou dostat za vytváření ŠVP peníze pouze od vedení školy jako jakousi odměnu za tuto práci?

Motivací pilotních škol bylo především možnost být „spoluautory“ zásadního kurikulárního dokumentu, který ovlivní umělecké vzdělávání na mnoho let dopředu. Finanční možnosti a přímá podpora učitelů je v rámci projektu velmi omezená.

Konkrétním přínosem pro cílovou skupinu je tedy především možnost ovlivnění podoby kurikulárního dokumentu na státní úrovni. Pilotní školy si tak vlastně samy vytvořily vzdělávací platformu základního uměleckého vzdělávání, na níž pak budou realizovat vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech. Tento obecný přínos má i konkrétní dopady. V prvé řadě jde o připravenost pilotních škol zahájit výuku podle vlastních školních vzdělávacích programů dříve. Tyto školy se stanou hlavními nositelkami principů kurikulární reformy ve svém kraji a budou tak vyhledávanými pracovišti pro odbornou, ale i rodičovskou veřejnost. Zároveň se z nich budou rekrutovat autoři metodických příspěvků, kteří budou moci nadále uplatňovat své pedagogické a publikační schopnosti jak na metodickém portále VÚP, tak i v odborných periodikách. Pedagogové těchto škol se také, při potencionálním přestěhování či změně pracovního místa, lépe uplatní na trhu práce (jako lektoři, špičkoví učitelé, pracovníci odborů školství apod.). V neposlední řadě poskytnou tyto školy atraktivní vzdělávací nabídku pro zájemce o umělecké vzdělávání v daném regionu, a tím si zajistí trvalý zájem o jejich umělecké vzdělávání.

A zapojují se ředitelé do vytváření ŠVP nějak aktivně nebo jsou spíše koordinátoři ŠVP na dané škole?

To je otázka pro každou jednotlivou školu. V zásadě lze říci, že každý pedagogický sbor do jisté míry kopíruje sociologickou zákonitost rozdělení skupiny, a tak v každém kolektivu najdete zapálené a aktivní podporovatele, plnitele úkolů i odpůrce. Procentuální zastoupení těchto skupin se ale po zkušenostech s tvorbou RVP ZUV nijak neliší od jiných skupin. Co je ovšem zásadní a ovlivňující celkové vnímání reformy v ZUŠ, je přístup vedení školy. Jestliže ředitel transparentně vyjadřuje podporu reformě, motivuje k účasti na změnách a používá při tvorbě ŠVP principy leadershipu, je atmosféra ve škole i konkrétní podoba textu ŠVP pozitivně ovlivněna a jasně prokazatelná.