K Vašim dotazům:
1. a) V didaktice obecně, tedy i v matematice, je zdůrazňován význam žákovských projektů. Na rozdíl od zahraničí u nás ještě nejsou samozřejmou součástí výuky. Jejich metodikou se zabýval i NÚV a lze na webových stránkách NÚV nalézt publikace k metodice přípravy a realizace žákovských projektů, z poslední doby upozorňuji na text NÚV o jednoduchých žákovských projektech v matematice, kterých může použít i učitel matematiky bez zkušeností s žákovskými projekty. Text obsahuje i náměty vhodné pro použití v matematice na středních odborných školách. Pro uplatnění projektů byl proto v ŠVP vytvořen i alespoň minimální časový prostor, miniprojekty však můžete zařazovat i do běžných vyučovacích hodin. Záleží na Vašich možnostech a podmínkách. Důležité je projekty dobře připravit a dobře moderovat jejich realizaci. Nebojte se začátků!
b) Rovněž o důležitosti zpětné vazby ve vzdělávání se hodně hovoří – z poslední doby viz např. články ve Zpravodaji NÚV. Rozbor chyb v písemné práci/klauzurní práci na účasti žáků včetně návodu jak chyby odstranit, úlohu zpětné vazby nepochybně plní.Chyby není vhodné zdůrazňovat jako projev pochybení či selhání žáka, chyby jsou přirozenou součástí procesu poznávání nejen v školní matematice. Víme z praxe, že se mnohdy rozborům chyb a návodům k nápravě nevěnuje náležitá pozornost, někdy z časových důvodů. Proto v návrhu ŠVP je pro zpracování a rozbor chyb vymezen časový prostor.
c) Jsem přesvědčený, že dobře připravené a dobře realizované žákovské projekty a rozbory žákovských řešení posílí Váš kredit jak u žáků a jejich rodičů tak i kontrolních orgánů.
2. Druhá část Vašeho sdělení není dotaz, nýbrž námitka či protest. Protože svůj dotaz orientujete na ŠVP, lze usoudit, že i zde máte na mysli ŠVP. Mohu tedy poukázat na to, že požadavek na používání výpočetní techniky a informačních zdrojů je do ŠVP převzat z RVP upravených Opatřeními ministra školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2017. Já však vnímám i věcnou podstatu Vaší výhrady.Je jí rozpor mezi výhradním používáním kalkulátorů a MFCH tabulek ve výuce matematiky a výhradním zákazem jejich použití v testech přijímacího řízení na VŠ, VOŠ apod. Je právem vedení každé školy, aby v přijímacím řízení, pokud není centrálně organizované, volila takové prostředky, které jí umožní vybrat vhodné uchazeče k dalšímu studiu. A stejně jako u maturitní test nemůže ani test v přijímací zkoušce z matematiky zahrnout a ověřit všechny výsledky vzdělávání uvedené v RVP pro matematické vzdělávání. Jestli se rozhodne neověřovat kompetence uchazeče v racionálním/efektivním využívání výpočetní techniky a informačních zdrojů má k tomu jistě své důvody a v takovém případě zařadí do testu takové úlohy, k jejichž numerickému řešení stačí běžná rutina. Pro předchozí matematické vzdělávání však z toho nelze vyvodit nerozvíjení žákovských kompetencí v používání výpočetní techniky a informačních zdrojů. Z vlastní zkušenosti vím, že efektivní využívání výpočetní techniky ( kalkulátorů) i informačních zdrojů ( zde MFCH tabulek) s pěstováním výpočetních rutin sladit lze. Žáci nejprve zvládnou rutinní výpočty a pak při řešení komplexnějších úloh používají výpočetní techniku, těžiště úlohy již není v rutinním výpočtu nýbrž v řešení komplexní úlohy, jehož součástí je i potřebný rutinní výpočet. V souhrnných písemných testech řeší žáci nejprve část A, která ověřuje znalost rutin, kalkulátory a tabulky mají pod kontrolou odloženy. Po odevzdání řešení části A si vezmou kalkulátory a tabulky a následně obdrží a řeší úlohy vyšší komplexnosti. I v zadání běžné písemky lze slovně vyjádřit, zda je použití kalkulátoru a tabulek povoleno.
Jak pěstování paměti a počítání zpaměti, tak používání kalkulátorů a tabulek mají své přednosti, vazby na uplatnění v praxi, ale také své meze. Lze nalézt optimální začlenění používání obou přístupů do výuky, je to ku prospěchu žáka, jeho vzdělávání i budoucímu uplatnění.
