Dotazy z oblasti Střední vzdělávání
Dobrý den, můj dotaz se týká maturitních otázek – ve škole nám tvrdí, že studenti smí znát jen maturitní okruhy, otázky se prý dozví až u maturity (tj. ve chvíli, kdy si vytáhnou ze sáčku číslo a my jim k němu přiřadíme jednu z přísně střežených otázek). Na přípravu okruhů a otázek máme ve škole stanovené termíny, tak jsem něco hledala na internetu, jak to vlastně s těmi otázkami je, ale ať hledám, jak hledám, nemůžu nikde najít informaci ani o termínech, ani o přísně střežených otázkách, respektive, abych nepřeháněla, o tom, že by otázky studenti neměli znát. Na webovkách některých středních škol maturitní otázky jsou, a týká se to i škol prestižních, ne jen tak ledajakých. Tak nevím. Nevíte, jaká je „pravda o maturitních otázkách“?
Podle školského zákona §79 odst.3 „Ředitel školy určí v souladu s prováděcím právním předpisem nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy, témat a termínů konání těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňující dálkový přístup, a to nejpozději 7 […]
Je k dispozici RVP G pro dvojjazyčná gymnázia?
RVP pro dvojjazyčná gymnázia je v současné době pokusně ověřován (PO). Ověřování má na starosti NÚV ve spolupráci se školami. PO zaštiťuje a výstupy garantuje příslušné pracoviště Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. PO bude ukončeno v příštím školním roce a MŠMT by mělo rozhodnout, zda umožní vznik nového oboru vzdělání – dvojjazyčné gymnázium – a […]
Mám dotaz ohledně distribuce učiva v jednotlivých ročnících. V ŠVP druhého ročníku máme v matematice velké množství učiva. Část bychom rádi přesunuli do dalšího ročníku. Je to možné? Pokud ano, jak máme změnu formálně zpracovat. Stačí formou dodatku?
Část učiva (zřejmě i očekávaných výstupů) je možné přesunout do dalšího ročníku. Formální zpracování lze provést například vydáním dodatku ŠVP, který bude uvádět, u kterých částí ŠVP došlo ke změně a změna bude zapsána. V případě učebních osnov by bylo vhodné v dodatku navíc uvést i kompletní znění celých osnov matematiky se zapracovanými změnami tak, […]
Obor Kuchař-číšník pro zkrácené studium. RVP uvádí, že tento druh vzdělávání je určen pro uchazeče se středním vzděláním s maturitní zkouškou. Můj dotaz zní, zda-li je možné nabídnout zkrácené studium i uchazečům pouze s výučním listem, jestli je tam možnost nějaké změny, výjimky.
Informace v RVP se váží k verzi školského zákona z roku 2004. Podle současného znění ŠZ § 84 je zkrácené studium k získání středního vzdělání s výučním listem určeno také pro uchazeče, kteří získali výuční list v jiném oboru vzdělání. Délka zkráceného studia je 1 – 2 roky v denní formě vzdělávání.
V RVP v oboru: Hra na hudební nástroj, je minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání v rozmezí 130 – 151 hodin. Mám pravdu, když jsem rozhodl, na základě ekonomické rozvahy, že například obor klavír se bude držet 145 hodin a ne 151 hodin, jak si někteří pedagogové vykládají? Minimum je pro mě dáno číslem 130 hodin.
Z tabulky rozvržení hodin v RVP a z poznámek pod ní vyplývá, že důvodem pro stanovení rozpětí byly odlišné nároky na zvládnutí hudebního nástroje formou přímé výuky a samostatné „domácí“ práce žáka. To znamená, že v podstatě pro každý hudební nástroj lze v ŚVP vypracovat samostatný učební plán, který se bude lišit rozsahem časové dotace […]
Potřeboval bych zjistit, jestli je někde upraveno omezení počtu žáků na jednoho učitele v rámci učební praxe (maturitního oboru) stejně jako je upraveno omezení počtu žáků na jednoho pedagoga v rámci odborného výcviku (učebního oboru). Nikde jsem nenašel maximální počty žáků učební praxe na jednoho učitele. Tím mám na mysli, aby počet žáků neodporoval bezpečnostním předpisům požadovaným na výuku (bezpečnost práce na pracovišti dílen, strojních zařízeních, apod.). Jaký je tedy maximální počet studentů učební praxe na jednoho pedagoga?
Počet žáků na jednoho učitele při praktickém vyučování – učební nebo odborné praxi není legislativně stanoven. Požadavky na bezpečnost žáků v průběhu praktického vyučování se řídí obecně platnými předpisy pro školy a školská zařízení a zákoníkem práce.
Jaká střední škola je pro mě nejlepší, jestliže bych se chtěla stát architektkou?
Architekturu je možné studovat až na vysoké škole. Jako vhodná příprava pro studium na vysoké škole je gymnázium, střední odborná škola (střední průmyslová škola) – obor stavebnictví, obor technické lyceum. Informace o těchto oborech a školách, které je vyučují, najdete internetovém portále http.//www.infoabsolvent.cz
Byl nám schválen nový obor vzdělávání – zpěv. Dostaly se ke mně informace, že v tomto oboru je povinný italský jazyk. V RVP-zpěv jsem žádnou takovou informaci nenašla. V našem ŠVP máme ale anglický jazyk a francouzský jazyk. Prosím o informaci, jestli tato informace je pravdivá.
V RVP oboru vzdělání Zpěv je uvedeno v poznámce 4. k Rámcovému rozvržení obsahu vzdělávání, že se do ŠVP zařazuje povinně výuka nejméně dvou cizích jazyků. Není tam ale specifikováno o jaké jazyky se jedná, záleží tedy na škole, jaký jazyk zvolí pro výuku druhého jazyka.
Chtěla jsem se zeptat, zda lze na Přírodovědném lyceu pojmenovat předmět Zeměpis namísto používaného názvu Geografie.
Vyučovací předmět si v ŠVP můžete pojmenovat jakkoliv. Měli byste dbát na to, aby název byl výstižný z hlediska obsahu předmětu, byl krátký a všem srozumitelný. Domníváme se, že Vámi nově navrhovaný název toto vše splňuje.
Měli bychom nově vyučovat obor Ekonomika a podnikání, který jsme převzali po zaniklé škole, a to v denní i dálkové formě. Vzhledem k tomu, že s dálkovou formou nemáme zkušenosti, chtěla jsem se zeptat k způsobu vykonávání učební praxe a souvislé praxe u dálkového studia – jak je správné organizovat učební praxi ? Dá se nastavit formou bloku např. 6 hodin v jeden konzultační den ? A dále k souvislé praxi – student by neměl absolvovat souvislou praxi na pracovišti, kde je zaměstnán, pokud je jeho práce stejná nebo příbuzná s oborem, který studuje nebo je to naopak výhoda, kdy se dá potvrzení zaměstnavatele akceptovat jako splnění předepsané délky praxe ? Poslední dotaz se týká případného krácení hodin v učebním plánu – pokud dobře chápu, hodiny nastavené v učebním plánu denního studia násobím 10 a získám počet hodin za studium, vyděleno 5 u pětiletého dálkového studia mi ukáže počet konzultací na rok. Dodržením přepočtu všech hodin bych se ale dostala na cca 25O hodin konzultací na rok, mělo by jich však být od 200 do 220 max. Mohu tedy počty hodin u některých předmětů přepočítat na nižší, abych se do limitu 220 konzultací / rok vešla, přestože se tak dostanu do určitého rozporu s v ŠVP denního studia stanoveným počtem hodin ? Předpokládám, že minimální počty hodin daných RVP a vzdělávací oblasti a obsahové okruhy jsou samozřejmě závazné. Snad jen ještě jeden dotaz k dennímu studiu – zaniklá škola měla ve zvyku dávat do prvních tří let studia svým žákům tři týdny navazující souvislé praxe a tím nahrazovali učební praxi, kterou jinak neučili během roku v týdenních dotacích. Je to správný – možný způsob, můžeme v něm pokračovat nebo mám trvat na zařazení učební praxe do týdenního vyučování, např v dotaci 2-2-2 během tří let a jako souvislou nechat pouze předepsanou 4 týdenní praxi?
Ano, učební praxi můžete sloučit do bloku. Žák může při dálkovém studiu absolvovat odbornou praxi na svém pracovišti, ale nesmí jako odbornou praxi počítat to, co je předmětem jeho běžné činnosti. Žádné potvrzení zaměstnavatele nemůže osvobodit žáka od vykonání odborné praxe. Co se týče konstrukce učebního plánu pro dálkové vzdělávání, tak přepočet je orientační. Při […]