Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit s dotazem týkajícím se správné formulace konkretizovaného cíle v metodických listech do pedagogické praxe. Jmenuji se Adéla Schlesingerová a působím jako učitelka odborných předmětů na Střední pedagogické škole, kde připravuji studenty na profesi učitele v mateřské škole. V rámci praxe zpracovávají studenti metodické listy, jejichž struktura vychází z požadavků RVP PV a obsahuje následující položky: · základní údaje o třídě a počtu dětí, · věkovou strukturu dětí, · téma, · očekávané výsledky učení z RVP PV, · klíčové kompetence, · konkretizovaný cíl, · materiálně-didaktické pomůcky. Studenti nejprve vybírají vzdělávací oblast a příslušný očekávaný výsledek učení, a teprve poté mají sami formulovat konkretizovaný cíl, který vychází z jejich záměru a připravované činnosti. A právě k tomuto bodu bych ráda požádala o metodické upřesnění. V praxi se setkáváme se dvěma přístupy: Cíl psaný z pohledu dítěte, např.: „Dítě zazpívá píseň „Zimní“ za doprovodu klavíru.“ Cíl psaný v infinitivu z pohledu učitele, např.: „Naučit děti píseň Zimní.“ V učitelské praxi se objevují a uvádějí různé varianty. Proto si dovoluji požádat o odborné stanovisko, která formulace je z didaktického hlediska vhodnější pro potřeby našich studentů a zda je v rámci RVP PV preferováno psát konkretizovaný cíl: z pohledu dítěte (dítě co má udělat → pozorovatelný výkon), nebo z pohledu učitele v infinitivu (co má učitel u dětí rozvinout / naučit). Budeme velmi vděční za Vaše doporučení, aby studenti používali jednotnou a metodicky správnou formulaci. Předem děkuji za čas a odborné nasměrování. S pozdravem Mgr. Adéla Schlesingerová