Učební a odborná praxe spolu souvisí tím, že se v obou případech jedná o formu praktického vyučování. Učební praxe má charakter vyučovacího předmětu v tom, že se koná pravidelně (např. každý týden, jednou za čtrnáct dní) v určitém časovém rozsahu vyjádřeném počtem vyučovacích hodin týdně (např. 3 hodiny týdně ve 2. ročníku, 6 hodin týdně ve 3. a 4. ročníku) a může být zařazena jako samostatný vyučovací předmět v učebním plánu. Učební praxi můžete realizovat na pracovišti firem, ale musí to mít svůj důvod podle typu přípravy – například v zemědělství. V tom případě může dojít i k spojení do bloku hodin, ale záleží na profilující části ŠVP a také na tom, jestli se učební praxe děje mimo školní prostory. Nedoporučujeme slučování do bloku v prvním ročníku, kdy jsou znalosti žáků z odborných předmětů ještě na nízké úrovni.

Odborná praxe není vyučovacím předmětem a uskutečňuje se v rozsahu několika týdnů (obvykle v období ke konci školního roku, nebo na podzim). Protože se většinou realizuje v reálném pracovním prostředí, kde žáci vykonávají komplexnější a náročnější pracovní činnosti, zařazuje se obvykle do vyšších ročníků.