Realizace školního parlamentu jako povinné hodiny jednou týdně s sebou nese mnohá úskalí (související s rozvrhem, obsahem, klasifikací, motivací a zapojením účastníků, ale i vhodnými prostory apod.). Doporučujeme proto tuto situaci důkladně zvážit.
Sestavení rozvrhu je plně v kompetenci ředitele školy za podmínky dodržení školského zákona a vyhlášky o základním vzdělávání.
1. Rozvrh musí odpovídat školnímu vzdělávacímu programu školy, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, klíčové je dodržení podmínek rámcového učebního plánu a celkové povinné časové dotace pro 1. a pro 2. stupeň ZŠ.
2. Rozvrh musí odpovídat školskému zákonu a Vyhlášce č. 48/2005 SB.,o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
Z § 1 vyhlášky vybíráme následující:
(3) Žáci prvního až pátého ročníku mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin, žáci šestého až devátého ročníku nejvýše 6 vyučovacích hodin.
(4) Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech stanoví školní vzdělávací program.
(5) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové. Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce minimálně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut.
(6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
Informace o realizaci školního parlamentu je potřeba popsat v ŠVP (např. v částech učební plán, poznámky k učebnímu plánu, učební osnovy, průřezová témata, organizační podmínky).
S ohledem na obsah RVP ZV upozorňujeme, že žákovské parlamenty mají těsnou souvislost především s průřezovým tématem Výchova demokratického občana, kam je zařazen tematický okruh Občanská společnost a škola (způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy – žákovských rad či parlamentů). Parlament je také možné začlenit do výuky OSV. Tato skutečnost by se pak měla odrazit v ŠVP Vaší školy, kde je obsah průřezových témat konkretizován.
Pokud by byl školní parlament realizován jako povinná hodina pro všechny žáky a učitele celé školy, jedná se de facto o povinný vyučovací předmět. Tento vyučovací předmět musí být uveden v ŠVP (ve školním učebním plánu) a musí mít zpracované učební osnovy. Jako každý jiný vyučovací předmět musí mít svůj obsah. Nedílnou součástí je pak také hodnocení žáků v tomto předmětu a průběžná i závěrečná klasifikace (včetně uvedení známky na vysvědčení). Pokud by byl školní parlament pro celou školu, je nutné toto ošetřit za první i za druhý stupeň ZŠ.
