Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)v souvislosti s individuálním vzdělávacím plánem (IVP) uvádí:
“Ředitel školy může s písemným doporučením
školského poradenského zařízení povolit nezletilému
žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo
s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce
a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními
vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním
na jeho žádost vzdělávání podle individuálního
vzdělávacího plánu.” Ze zákona tedy povinnost umožnit žákovi vzdělávání podle IVP nevyplývá. Ředitel školy je oprávněn zvážit překážky, které realizaci výuky podle IVP brání nebo ji znemožňují, a na jejich základě výuku podle IVP nepovolit.
Součástí IVP konkrétního žáka by měly být i pravidelné (doporučuje se nejméně čtvrtletní) schůzky osob podílejících se na vzdělávání žáka (tedy i rodičů, příp. žáka samotného). Schůzky by měly sloužit k hodnocení průběhu vzdělávání a studijních výsledků žáka, operativnímu řešení vzniklých problémů a být východiskem pro případné úpravy IVP. Pokud dochází opakovaně k porušování předem dohodnutých a v IVP specifikovaných zásad (např. ze strany rodičů žáka či žáka samotného), k jejichž plnění se zúčastnění zavázali podpisem IVP, a tyto skutečnosti mají významný vliv na realizaci vzdělávání podle IVP, lze to považovat za důvod, proč v příštím školním roce vzdělávání podle IVP nepovolit. Doporučuji však důkladně zvážit,jaký dopad na vzdělávání žáka bude toto rozhodnutí mít. Pokud např. nepodnětné rodinné prostředí a nezájem rodičů mají zásadní vliv na domácí přípravu žáka a žák není schopen zvládnout přípravu bez cizí pomoci, měla by se škola pokusit poskytnout žákovi maximální péči a podporu.