Osobní asistenci vymezuje § 39 Zákona číslo 108/2006 Sbírky, o sociálních službách. Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.
Služba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti:

a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

b) pomoc při osobní hygieně,

c) pomoc při zajištění stravy,

d) pomoc při zajištění chodu domácnosti,

e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Z dotazu se jeví, že práce osobního asistenta je zaměřena především na výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Jedná se o podporu, kterou obvykle vykonává ve školním prostředí spíše asistent pedagoga.
V rámci doporučení školského poradenského zařízení by mělo být jasně stanoveno, zda je pro žáka vhodné podpůrné opatření v podobě asistenta pedagoga, nebo zda pouze doporučuje přítomnost osobního asistenta, pro kterého bývá obvyklé pomáhat žákovi v péči o vlastní osobu.

Dotaz byl zodpovězen dne 13. 4. 2017