Každý rok zodpovíme přes 1000 specializovaných dotazů z oblasti školství a pedagogiky. Zkuste najít odpověď na svůj dotaz v naší databázi odpovědí:
Bude učitelka MŠ s úplným středním odborným vzděláním (maturita v oboru vzdělávání zaměřené na přípravu učitelů předškolního vzdělávání) po dostudování akreditovaného bakalářského programu oboru management škol zařazena do platové tabulky mezi pedagogické pracovníky, kteří splňují odbornou kvalifikaci i vysokoškolské vzdělání?
Dle úpravy platné od 1.1.2011 učitelka MŠ s úplným středním odborným vzděláním (maturita v oboru vzdělávání zaměřené na přípravu učitelů předškolního vzdělávání) po dostudování akreditovaného bakalářského programu oboru management škol splňuje odbornou vysokoškolskou kvalifikaci a lze ji zařadit do platové tabulky pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
Návštěvníci www.rvp.cz se na stránkách dozví, jak citovat jednotlivé články, ale nikde není uvedeno, jak citovat to nejdůležitější – přímo rámcové vzdělávací programy.Domnívám se, že zveřejnění návodu jak citovat přímo tyto dokumenty by pro návštěvníky tohoto portálu bylo přínosem. Je to možné?
Bibliografické citace dokumentů mají své zásady a svá pravidla, přesto je někdy obtížné zvolit tu nejvhodnější a správnou podobu citace. Pokud citujeme rámcové vzdělávací programy, nabízí se citovat autory. Problém je v tom, že autorů je několik desítek a měl by se uvádět pouze první z nich. U naprosté většiny RVP je ale jako první […]
Jaká účast žáka ve výuce je nezbytná k tomu, abych mohl žáka hodnotit? Je zákonem daná hodnota, kolika procent výuky se žák musí zúčastnit?
Školský zákon přímo neřeší nutné procento účasti žáků ve vyučování. Podle § 30 odst. 2 jsou však povinnou součástí školního řádu také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů. Podstatná jsou tedy kritéria, která máte uvedena ve školním řádu vaší školy.
Kde je možné získat informace o zahraničních kurikulárních dokumentech nebo odkazy na ně?
Informace je možné získat přímo na stránkách zahraničních kurikulárních ústavů anebo v konkrétních kurikulárních dokumentech jednotlivých zemí. Některé z nich zde uvádíme: Anglie: Instituce zodpovědná za tvorbu kurikula: Qualifications and Curriculum Development Agency. QCDA. <http://www.qcda.gov.uk/default.aspx> Kurikulum: National Curriculum. <http://curriculum.qcda.gov.uk/index.aspx> Irsko: Instituce zodpovědná za tvorbu kurikula: National Council for Curriculum and Assessment. <http://www.ncca.ie/en/> Kurikulum: Curriculum online. […]
Ve vzdělávacím oboru Další cizí jazyk je minimální celková časová dotace 6 vyučovacích hodin, pokud si žák nevybere jiný volitelný předmět. Nabízíme německý jazyk žákům 7. ročníku, ve kterém pokračují i v 8. a 9. ročníku (vždy po 2 hodinách, tj. celkem 6 hodin). Někteří žáci projeví zájem o německý jazyk až v 8. ročníku. V 7. ročníku si místo něj zvolili jiný volitelný předmět po dvou hodinách. Mohou mít německý jazyk v 8. i 9. ročníku opět po dvou hodinách nebo po třech (aby byl Další cizí jazyk 6 vyučovacích hodin)?
Další cizí jazyk musí být skutečně odučen s minimální časovou dotací 6 hodin a to bez ohledu na to, zda je jeho výuka zahájena v 7. nebo 8. ročníku. Tato časová dotace je stanovana proto, aby žáci ve zvoleném jazyce dosáhli úrovně A1. Ve Vašem případě je možné dvojí řešení: 1) U žáků, kteří si […]
Můj dotaz se týká studijního zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba. Je možné z tohoto studijního zaměření vyučovat pouze jeden modul? Chtěli bychom vytvořit studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje. Může být toto studijní zaměření samostatně? Nebo musí být součástí jiného studijního zaměření, např. Hra na klavír?
Studijní zaměření si škola může vytvořit podle svých záměrů v podstatě jakékoliv, tedy i Hru na elektronické nástroje. Podmínkou však je, že vytvořené studijní zaměření musí být v souladu se RVP ZUV. Jinak řečeno, v případě realizace modulů ze vzdělávacího zaměření Elektronické zpracování zvuku a zvuková tvorba je zapotřebí vycházet z poučení na str. 24 […]
Zajímám se jako laik o rámcové vzdělávací programy ZUŠ. Všimla jsem si, že zatím své ŠVP vytváří několik pilotních škol. Můžete mi, prosím, jen tak pro zajímavost napsat, jak se školy staly pilotními? To se samy přihlásily nebo byly vybrány na základě dosavadní práce? A je to spíš rozhodnutí ředitele či ředitelky školy, že se do projektu pilotních škol zapojí, nebo s tím musí souhlasit i všichni učitelé – přeci jen pilotní ŠVP vytváří spíš oni. A jsou za to nějakým způsobem učitelé i ředitel ohodnoceni, nebo je to jako v případě ostatních škol, které už nejsou pilotní, a učitelé můžou dostat za vytváření ŠVP peníze pouze od vedení školy jako jakousi odměnu za tuto práci? A zapojují se ředitelé do vytváření ŠVP nějak aktivně nebo jsou spíše koordinátoři ŠVP na dané škole?
ZUŠ jsou nedílnou součástí vzdělávacího systému ČR a podobně jako u jiných typů škol, je i u ZUŠ nutné zavést strukturu nových kurikulárních dokumentů odpovídajících zásadám vnitřní strukturalizace výuky pro možnost maximální liberalizace vzdělávacího procesu, autonomie, specializace a profilace jednotlivých škol. V současné době se školy potýkají s obtížným plněním nereálně nastavených učebních plánů, především […]
Když stanovíme, že přípravka ve VO bude mít dotaci tři hodiny, lze výuku PHV sloučit s výukou 1. ročníku 1. stupně?
Určitě není správný pojem sloučit. V prvé řadě je nutné si uvědomit, že otázka má dvě rozdílné roviny, totiž obsahovou a organizační. Obsahová rovina je dána rozdílným vzdělávacím obsahem přípravného studia a 1. ročníku, takže již v tomto ohledu by muselo dojít k zásadní diferenciaci výuky v obou ročnících, tedy přípravném a prvním. Z hlediska […]
Jak je naplánovat do rozvrhu korepetici? Musí je mít v rozvrhu žák, když to není pravidelná a ani celá hodina? Má ji mít v rozvrhu kantor? A jaký má být pak obsah předmětu korepetice, nelze přeci stanovit výstupy, když se na hodině střídají různí žáci školy. Může mít vůbec kantor v rozvrhu korepetici?
V tomto případě se zřejmě míchají dvě věci. Předně korepetice jako „povinnost“ vyučujícího a oproti tomu korepetice (klavírní doprovod) jako možnost kolektivní výuky (např. u klavíru). Začněme od kolektivní výuky – pokud škola s obtížemi může realizovat kolektivní výuku klavíristů (a to z jakéhokoliv důvodu), mohou klavíristé využít formu korepetice jako způsob „souborové hry“ v […]
Jak řešit, když se žák v ZUŠ přihlásí současně na více studijních zaměření, tj. bude veden jako dva žáci. Bude muset v každém z hudebních studijních zaměření absolvovat všechny hodiny kolektivní hudební interpretace a recepce hudby nebo tyto předměty lze uznat vedením školy za splněné a v druhém zaměření mu tyto hodiny odpustit? Lze tyto disponibilní hodiny zrušit, když je absolvuje v rámci jiného studijního zaměření?
Pokud žák plní více studijních zaměření v rámci hudebního oboru, pak předmět vycházející ze vzdělávací oblasti Recepce a reflexe hudby (v nejčastějším pojetí jako vyučovací předmět Hudební nauka) bude navštěvovat v rámci zvolených studijních zaměření jako jeden společný předmět pro obě (či více studovaných) studijních zaměření. To se týká i souborových seskupení v oblasti Interpretace […]
Kontakt
Veronika Sováková
Garant Konzultačního centra